Koncertní programy

Představme si následující obraz: zasněžená krajina českého venkova, zimní noc ještě nejeví známky rozednívání, ale na vršku uprostřed vesnice svítí okna kostela, k němuž z několika stran proudí řady věřících s rozžatými lucernami. Zní to téměř jako pokus o kýč, avšak takto skutečně vzpomínají pamětníci na takzvané rorátní mše, které se konaly v době adventní brzo ráno před rozbřeskem. V řadě obcí se tento zvyk praktikuje dodnes.

Již od roku 1989 se datují první pokusy souboru Schola Gregoriana Pragensis představit posluchačům svět klášterní liturgie s jeho strukturou a bohatým repertoárem. Pravidelný celodenní rytmus “hodinek” — zpěvu žalmů proloženého hymny, responsorii a lekcemi — tvoří harmonické vyvážení mezi denní prací a modlitbou. Zaměření může být inspirováno buď liturgickou dobou (např. Velikonoce), církevním svátkem (sv.

Liturgické zpěvy čtyř adventních nedělí.

Rekonstrukce části vánoční liturgie podle původních pramenů nás přenáší do Prahy císaře Karla IV. Posluchači uslyší kromě jiného pěvecky náročné a velmi působivé vícehlasé lekce, z nichž některé se podařilo objevit teprve před pár lety (srov. CD In Pragensi Ecclesia).

Schola Gregoriana Pragensis a violoncellista Jiří Bárta. Dialog staré a soudobé hudby aneb jak přirozeně je možno propojit gregoriánský chorál a ranou polyfonii s repertoárem a improvizací pro sólové violoncello.

Program vychází ze dvou stejnojmenných 55-tidílných cyklů, které byly s velkým úspěchem odvysílány na stanici Českého rozhlasu 3–Vltava v letech 1995–96 a 1999–2000. Posluchačům nabízí pohled na hudební rozmanitost a bohatství gregoriánského zpěvu v rámci jednotlivých liturgických období (srov. CD Liturgický rok). 

Chorální pašije tematicky doplněné gregoriánskými responsorii a antifonami, které přibližují a umocňují prožitek významných momentů posledních chvil Ježíše Krista. Obdobným způsobem zpracovává tento biblický příběh i J. S. Bach.

Codex Franus je významným dílem české hudební tradice nejen svými rozměry (66 x 43 cm, 367 listů, váha několik desítek kilogramů), ale především svým obsahem. Dal jej dne 8. listopadu 1505 na vlastní náklady zhotovit zámožný hradecký soukeník Jan Franus. Program je výběrem toho nejlepšího z této sbírky a svědčí o mimořádné rozmanitosti duchovní hudby své doby.

Guillaume de Machaut je předním představitelem polyfonního stylu, označovaného jako Ars nova. Z hlediska české historie je zajímavostí, že krátce působil jako sekretář na dvoře krále Jana Lucemburského. Snad nejznámějším Machautovým dílem je slavná polyfonní Messe de Nostre Dame. Její mystický náboj přenese posluchače do prostředí remešské katedrály, pro niž byla tato mariánská mše napsána.

Paříž byla ve 13. století mimořádným centrem kulturního života. Se svými sto tisíci obyvateli byla bezkonkurenčně největším městem Evropy. Díky koncentraci obyvatelstva všech stavů a profesí od panovnického dvora až k řemeslníkům a potulným hudebníkům vznikl pozoruhodný "tavící kotel", v němž se prolínaly či koexistovaly nejrůznější hudební žánry.

Interpretační semináře, praktický nácvik se sborem, přednáška s ukázkami v interpretaci Scholy, např. o historii gregoriánského chorálu, o české chorální tradici apod.