Interview

Nemusíme všichni přesně ctít všechny předvánoční a vánoční tradice a dodržovat pravidla, která z nich v průběhu staletí vykrystalizovala, advent a následné svátky narození Ježíška většinu z nás ale osloví. Sháníme dárky pro své blízké, uklízíme, pečeme, vaříme… A do toho soubor Schola Gregoriana Pragensis přichází s albem, které s touhle dobou dokonale ladí.

říká v rozhovoru pro Lidové noviny muzikolog a umělecký vedoucí souboru Schola Gregoriana Pragensis David Eben

Vaše nové CD [pozn. Adoratio crucis] se týká fenoménu kříže. Můžete vysvětlit, v čem je tento repertoár zvláštní?

Kříž je vlastně ústředním mysteriem celého křesťanství. Proto i ze zpěvů, které se k této tematice vážou, je cítit velký respekt k něčemu, co přesahuje lidské chápání. V poetických textech hymnů se často pracuje s paradoxem kříže, který - ač je původně nástrojem potupné popravy - stává se zdrojem nové naděje.

 (Časopis Harmonie 7/1998)

V čem spočívá studium dirigování gregoriánského chorálu?

V první řadě ve studiu gregoriánského chorálu jakožto takového. Pan profesor Vigne říkával s trochou nadsázky, že když budeme mít jasnou představu o výsledku, který chceme slyšet, můžeme dirigovat i nohama "et ca passe" - projde to. V technice dirigování jsou ovšem různé zvláštnosti. Jelikož v chorálu neexistuje žádná pravidelná rytmická jednotka, nelze se v dirigování opírat o schéma třídobých či čtyřdobých taktů a je nutno nalézt jiný prvek, který by umožnil komunikaci mezi dirigentem a zpěváky. Takovýmto "společným jmenovatelem" je například určitá základní představa tempa a jeho plynutí, které vychází z přirozené deklamace latinského jazyka. Důležitá je pak představa "rytmických pilířů" melodie, k nimž směřuje hudební dění - často jsou to akcenty slov. A tak i gesto dirigenta by mělo toto směřování vyjadřovat a dát souboru odpovídající impuls k melodickému pohybu.

Schola Gregoriana Pragensis (SGP) se za 10 let své existence stala prvním z našich souborů zabývajících se gregoriánským chorálem. Ve svém oboru - tedy v provozování původního liturgického zpěvu katolické církve - dosahuje i v mezinárodní konkurenci mimořádných výsledků. David Eben, jeden ze synů skladatele Petra Ebena, ansámbl založil ještě před rokem 1989, a SGP tudíž v našich poměrech vskutku prošlapávala cesty. Podařilo se jí zachytit vzrůstající vlnu zájmu o chorál a vštípit do českých uší jeho zvukový obraz. Od okamžiku, kdy jsme se ujali úkolu napsat tento portrét SGP, nás provázel úmysl přiblížit souboru nikoli jako osm anonymních zpěváků vedených Davidovým gestem, ale coby ansámbl devíti vyhraněných individualit. Po dlouhém uvažování, jak nejlépe uskutečnit interview mezi jedenácti účastníky, jsme se rozhodli se souborem absolvovat jednodenní koncertní zájezd. V den pálení čarodějnic jsme se společně vydali do Olomouce.

S Davidem Ebenem o chorálu, o středověku a natáčení 

Když jsem před lety připravovala první rozhovor s Davidem Ebenem, trochu jsem se setkání obávala. David Eben je totiž jedním z těch kumštýřů, kteří vzbuzují přirozený ostych, což není jenom můj názor. Přitom je neobyčejně vstřícný, tolerantní a rozhodně ne povýšený. (Stejně jako jeho vlídná a milá manželka, která umí dobře vařit, a tak příprava interview měla chutnou tečku.) Mezitím jsem četla několik různých rozhovorů nebo portrétů Davida Ebena a jeho souboru Schola Gregoriana Pragensis, a tak teď přidávám do této řady další.