In Pragensi Ecclesia Vánoce v pražské katedrále v době Karla IV.

Rekonstrukce části vánoční liturgie podle pramenů pražské metropolitní kapituly zahrnuje mimo jiné vícehlasé lekce matutina, tropy, atd. Supraphon, SU 3191-2231, © 1996 Total time 66:57 Choc du Monde de la Musique (červenec 1997)

Schola Gregoriana Pragensis: Hasan El-Dunia, Jiří Hannsmann, Ondřej Maňour, Martin Prokeš, Stanislav Předota, Jan Štětka, Matouš Vlčinský, Radim Vondráček
umělecký vedoucí - David Eben 
 

Průvodní text Davida Ebena:

Bylo by jistě zajímavé zúčastnit se některé ze svátečních ceremonií konaných u sv. Víta v době středověku. Jelikož zatím neumíme cestovat v čase, jsme odkázáni na to, co se k danému tématu dozvíme z písemných pramenů a dalších zdrojů našeho historického poznání. V případě liturgie v pražské katedrále můžeme naštěstí čerpat z dosti bohatého pramenného materiálu. Podrobně rubrikované pražské breviáře nám umožňují zrekonstruovat téměř v úplnosti "scénář" některých obřadů, které pražský ritus rozvinul do promyšleného celku s řadou vlastních lokálních zvláštností a s využitím konkrétních prostorových dispozic kostela.

Tato nahrávka přináší pokus o rekonstrukci části vánočních obřadů konaných v katedrále na základě pramenů z 2. poloviny 14. století. Vychází v první řadě z rukopisů Arnošta z Pardubic, tj. ze série kodexů, které nechal vyhotovit tento první pražský arcibiskup pro kapitulu v r. 1363 (Praha, Knihovna metropolitní kapituly, P VI - P IX).

Vánoční liturgie začíná prvními nešporami - večerní bohoslužbou na Štědrý den. Do této hodinky patří úvodní antifona Gaude et letare Iherusalem, která je jednou z typických antifon pražského ritu.

Noční hodinkou je matutinum, které začíná invitatoriem - pozváním k modlitbě. Jeho antifona ohlašuje v nejlapidárnější formě hlavní myšlenku svátku: Kristus se nám narodil. Po invitatoriu následuje hymnus Veni Redemptor, jeden z nejmystičtějších textů západoevropské hymnografie.

Mezi stálé součásti matutina patří také čtení. Starozákonní čtení vánočního matutina se v Čechách prováděla často ve vícehlasé podobě. Tři čtení z prvého nokturna - Primo tempore, Consolamini a Consurge - z nichž první dvě jsou naprosto unikátní kompozice, představují teprve nedávno objevenou verzi v rukopise z konce 14. století, který pochází patrně z okruhu pražského arcibiskupství. Vyznačují se důmyslným vedením hlasů a překvapivými disonancemi. Vícehlasá čtení s následnými responsorii tvoří také jakousi osu tohoto CD a prokládají jednotlivé bloky sestavené z vánočních mší.

Vánoční liturgie obsahuje tři mše: první "in primo galli cantu" (za prvního zpěvu kohouta) - tedy půlnoční, druhou "in aurora" - za rozbřesku, a třetí hlavní mši na Hod Boží vánoční. V ritu pražské katedrály je každá z těchto mší slavena na jiném místě. První mše se má sloužit v západním chóru Panny Marie. Je pro ní také předepsáno mariánské ordinarium missae, z něhož pochází Kyrie "de Beata Virgine".

Do půlnoční mše též patří pozoruhodná lekce z proroka Izaiáše Laudem Deo. Jedná se o lekci tropovanou: vlastní text z Písma je prokládán poetickým komentářem středověkého básníka, který velmi emfaticky reaguje na Izaiášovo proroctví. Pražské breviáře uvádějí u tohoto čtení zajímavou poznámku: "Laudem Deo, quam cantant duo pueri vel alii bene vociferati" - "Laudem Deo, které zpívají dva chlapci nebo jiní, kteří jsou dobře hlasově vybaveni". Tato poznámka je důležitá zejména v souvislosti s faktem, že tropované čtení Laudem Deo se i v našich pramenech z konce 14. století dochovalo s některými dvojhlasými úseky. Vyčlenění dvou zpěváků zřejmě poukazuje ke střídavému přednesu vlastního biblického textu a tropu. Zvláštní důraz na hlasové schopnosti interpretů, což je v liturgických knihách jev velice ojedinělý, by se mohl vztahovat na náročné dvojhlasé pasáže v závěru čtení.

Také pro druhou mši "In aurora" je místo přesně specifikováno: má se zpívat ve Svatováclavské kapli katedrály. Během toho, co se průvod duchovních přesunuje do kaple, je předepsán zpěv procesního hymnu Lumen clarum; na jednotlivé verše sólistů odpovídá celý chór refrénem. Hlavním tématem této mše - konané za rozbřesku - je příchod světla jako symbol Kristova narození. Motiv světla se vedle zmíněného hymnu Lumen clarum objevuje také v introitu Lux fulgebit, uvedeného tropem Iam fulget oriens.

Třetí, hlavní mše 25. prosince se slaví přirozeně v hlavním chóru svatého Víta. Její introitus Puer natus est je předcházen dialogickým úvodem Hodie cantandus est. Tři verše tohoto prologu, které jsou prováděny v alternaci dvou skupin zpěváků (sólistů a sboru), jsou doprovázeny zajímavým prostorovým efektem: první verš je zpíván od pulpitu v hlavním chóru, druhý v protilehlém chóru Panny Marie a třetí opět od pulpitu. Také tato nahrávka se snaží navodit představu prostorového rozlišení jednotlivých vět této pasáže.

Závěr patří opět lekci matutina: Rodokmen Kristův podle evangelia sv. Matouše se zajímavě obměňovanými tříhlasými pasážemi.